Deprese: Globální problém, který postihuje i mladé lidi v České republice

Žijeme v době, kdy se o duševním zdraví mluví více než kdy dříve. Přesto se zdá, že počet lidí trpících depresí stále roste. Je naše společnost skutečně nemocnější, nebo jsme jen otevřenější o svých problémech mluvit? Pojďme se podívat na tento fenomén zblízka.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí depresí více než 400 milionů lidí po celém světě. „To je číslo, které nás nutí se zamyslet," říká psycholožka Martina Nováková. „Deprese se stává jednou z největších zdravotních zátěží naší doby."

Ještě více alarmující je nárůst deprese mezi mladými lidmi. Nedávné studie ukazují, že až 40 % deváťáků v České republice vykazuje známky střední až těžké deprese. „To je alarmující zjištění," dodává Nováková. „Musíme se ptát, co se děje v naší společnosti, že i tak mladí lidé zažívají takovou tíseň."

Sociální sítě: Dvojsečná zbraň pro duševní zdraví

Jedním z faktorů přispívajících k nárůstu deprese jsou sociální sítě. „Porovnávání se s životy ostatních na Instagramu nebo Facebooku může být skutečně toxické," vysvětluje sociolog Petr Svoboda. „Lidé vidí upravené verze životů svých přátel a známých a mohou se cítit nedostateční."

Nicméně Svoboda upozorňuje, že sociální sítě mohou být i pozitivním nástrojem. „Umožňují lidem sdílet své zkušenosti s depresí a hledat podporu. To může pomoci destigmatizovat toto onemocnění."

Stres jako spouštěč deprese

Dalším klíčovým faktorem je stres. Olga Plíčková, spoluautorka knihy Depresivní společnost, vysvětluje, že deprese je často spojena s množstvím stresorů, které lidé zažívají. „Čím více stresů se nahromadí, tím větší je pravděpodobnost vzniku deprese," říká Plíčková.

Hlavní stresory zahrnují ztrátu blízkého vztahu, osamělost, ztrátu zaměstnání nebo finanční nejistotu. V dnešní rychlé době jsou lidé těmto stresorům vystaveni současně, což zvyšuje riziko duševních onemocnění.

Generace Z: Nejohroženější skupina?

Mnoho odborníků tvrdí, že Generace Z je nejdepresivnější generací. Olga Plíčková k tomu ale dodává: „Zkoumám toto téma pět let, ale nedošla jsem k jednoznačnému závěru. Pravda je, že během pandemie COVID-19 se duševní stav mladých lidí zhoršil nejvíce. Ale zhoršil se i u jiných skupin, například u matek samoživitelek."

Výzkumy ukazují, že osamělost může být pro mozek stejně bolestivá jako fyzická bolest. „Mozek reaguje na nedobrovolnou samotu podobně jako na fyzickou bolest," vysvětluje Plíčková. „Doslova můžeme říci, že osamělost bolí."

Jak bojovat proti depresi?

Je zřejmé, že deprese představuje významný problém pro celou společnost. Co můžeme dělat pro zmírnění tohoto problému?

• Zvýšit povědomí o duševním zdraví a destigmatizovat depresi.
• Investovat do prevence a včasné intervence, zejména u mladých lidí.
• Podporovat výzkum v oblasti duševního zdraví.
• Učit se zvládat stres a budovat odolnost vůči životním výzvám.
• Podporovat mezilidské vztahy a komunity, které mohou sloužit jako ochranná síť.

Deprese je komplexní problém, který vyžaduje komplexní řešení. Otevřená diskuse, prevence a společné úsilí jsou klíčem k tomu, abychom se s touto tichou epidemií dokázali vypořádat.