Tereza Ramba promluvila o roli alkoholičky: Už jsem tomu nemohla dát víc

Herečka Tereza Ramba má za sebou skutečně velký filmový počin. Vžila se totiž do role závislé alkoholičky, která odmítá pomoc okolí a myslí si, že nemá žádný problém. Jak prozradila samotná představitelka, bylo to skutečně náročné. Tereza se také domnívá, že už tomu nemohla dát víc.

Co bylo pohonem, že jste tuto roli přijala? Jak na vás režiséři vlastně přišli?
Když mě Dan Svátek oslovil, nebyla jsem zpočátku nadšená a měla jsem dojem, že to bude něco hodně temného. Nicméně teď jsem velmi ráda, že jsem se nakonec rozhodla se zapojit. Tato zkušenost mi paradoxně pomohla vyjasnit si mé osobní priority. Najednou jsem mohla na svůj život pohlížet z nové perspektivy. I když to zní zvláštně, celý proces mi připomínal rodinnou konstelaci, během které jsem se dokázala vyrovnat se svou vnitřní temnotou a uvolnit nahromaděné emoce.

Vyšlo pak navenek to dobré?
Doufám, že ano. Cítím se mnohem lépe, a to špatné šlo ven.

Četla jste také knihu Michaely Duffkové?
Přečetla jsem ji celou, protože mě zajímala. A dodala mi zcela nový pohled na tuto problematiku.

Jak se vám hrálo s vaším kolegou Miloslavem Königem?
Miloš je vynikající herec, vždy plný optimismu. Jeho schopnost vnést do role lehkost a energii byla hodně důležitá. V této produkci tvoří nezastupitelné trio společně s Martinem Fingerem a Oskarem Hesem. Tito tři herci jsou skutečnými pilíři filmu a jejich výkony dodávají celému dílu nezaměnitelný charakter. A já jsem skutečně ráda, že jsem mohla být součástí tohoto hvězdného týmu.

Vaše herectví se ve filmu krásně rozvinulo. Měla jste nějakého kouče nebo člověka, se kterým jste se radila? Přeci jen, zahrát alkoholičku není asi jednoduché.
Za dvacet let jsem se naučila hodně a nyní jsem mohla využít veškeré své zkušenosti. Intenzivně jsem čerpala z metodiky Leny, která mě koučovala během mé práce na americkém seriálu. Lena je vynikající koučka a učitelka, která na začátku své kariéry koučovala i Michaela Fassbendera. Její přístup je opravdu výjimečný a po ukončení seriálu jsem za ní několikrát jela do Berlína na její kurzy. Kdykoliv čelím náročnému úkolu, volám jí. Tentokrát jsme se sice nespojili, ale během práce jsem na ni myslela a opírala se o to, co jsem se od ní naučila.

Je velmi těžké hrát takovou postavu, aby byla realistická. A vy jste to zvládla naprosto dokonale. Měla jste také kontrolu sama v sobě a dokázala jste si říct, že to bylo dobré, nebo to šlo udělat lépe?
Snad poprvé v životě mám pocit, že jsem tomu nemohla dát víc. Myslím, že jsem dokázala ze sebe dostat maximum a jsem ráda, že je to za mnou. Víc už bych tomu asi neuměla dát.

Jak jste vnímala vývoj příběhu a své postavy? Je asi těžké dostat se na dno. Jak to berete vy? Nepropadla jste někdy během natáčení panice?
Pro mě tento příběh představuje určitou ztrátu zodpovědnosti, což na mě osobně velmi silně působí. Jako rodič velmi malých dětí a s bohatou fantazií si dokážu představit celou řadu scénářů, a právě v této oblasti cítím, že mi chybí soudnost. Dokážu se plně vcítit do situace a chápu, jaké to je. Ale zažít to na vlastní kůži, to bych skutečně nechtěla.