Policejní volavky: Riskantní, ale účinná metoda v boji proti sexuálním násilníkům

Když se v ulicích objeví nebezpečný sexuální predátor, policie sahá i k nestandardním metodám. Jednou z nich je nasazení tzv. policejní volavky. Jde o riskantní, ale často velmi účinný způsob, jak dopadnout pachatele závažných trestných činů. Pojďme se podívat na to, jak tato metoda funguje a kdy ji kriminalisté využívají.

Policejní volavka je speciálně vyškolená policistka, která slouží jako návnada pro potenciálního pachatele. Její úlohou je přilákat pozornost hledaného zločince a umožnit tak jeho zadržení. Nejčastěji se tato metoda používá při pátrání po sexuálních násilnících nebo sériových vrazích.

„Dělat volavku nemůže každý. Musí to být někdo, kdo se i v rizikových situacích chová zcela přirozeně,“ vysvětluje Dušan Brunclík, bývalý policista a nyní poradce pro televizní seriály.

Kdy se volavky využívají?

Nasazení policejní volavky je považováno za krajní řešení. Kriminalisté k němu přistupují pouze v případech, kdy:

1. Jde o závažnou trestnou činnost (znásilnění, vraždy)
2. Existuje reálné nebezpečí opakování trestného činu
3. Běžné vyšetřovací metody selhaly

Alex Preis, scenárista a policejní poradce, vzpomíná na takovou praxi i v reálném životě „Za svoji praxi jsem se s použitím tzv. policejní „volavky" setkal asi ve třech případech. Ten nejzávažnější byl někdy začátkem milénia. Pachatel jezdil nočními spoji po Praze a hledal svou oběť.“

Jak probíhá akce s volavkou?

Příprava akce s nasazením policejní volavky je velmi náročná a vyžaduje pečlivé plánování. Dušan Brunclík popisuje klíčové body, na které policisté nesmí zapomenout.

1. Vymezení operačního prostoru
2. Detailní zmapování terénu
3. Naplánování počtu zúčastněných policistů
4. Rozmístění hlídek a záložních týmů
5. Zajištění zdravotnické podpory

„Nesmíte na nic zapomenout," zdůrazňuje Brunclík. „Nejdůležitější je disciplína a spolehlivost policistů."

Úspěšné případy

I přes všechna rizika se nasazení policejních volavek v mnoha případech osvědčilo. Například v roce 1999 byl v Praze dopaden nebezpečný sexuální násilník, který během 50 dnů spáchal vraždu, několik pokusů o vraždu a řadu znásilnění.

Dušan Brunclík vzpomíná na další úspěšný případ. „Měli jsme podezření na muže, který přepadal ženy v blízkosti vysokoškolských kolejí. Měl určitý typ obětí. Několikrát byl zadržen a vyslýchán, ale vždy se mu podařilo vyváznout – žádné stopy, alibi mu dělala manželka. Nakonec jsme museli použít volavku a podařilo se ho zadržet.“