Rok od smrti Matthewa Perryho: Padla smutná slova jeho rodiny

Přesně před rokem zasáhla svět zpráva o náhlém úmrtí hvězdy seriálu Přátelé. Perryho rodina poprvé otevřeně promluvila o bolestivé ztrátě a představila nadaci, která má pomáhat lidem bojujícím se závislostmi. To byl také hlavní problém, se kterým se Perry celý život potýkal.

Když Matthew Perry loni v říjnu nečekaně zemřel, zanechal po sobě nejen nezapomenutelný herecký odkaz, ale také silné poselství o boji se závislostmi. Jeho nevlastní otec Keith Morrison nyní v emotivním rozhovoru přiznal, jak těžké bylo vyrovnat se s odchodem milovaného syna, a co si o jeho odchodu zpětně myslí jeho rodina.

Jeho otec dokonce přiznal, že o jeho smrti věděli už dávno a bylo to něco, na co byli připraveni. Jen nečekali, jak moc tato situace nastane. „I když se na takovou možnost člověk nějakým způsobem připraví, je to naprosto zdrcující. Každý, kdo ztratil dítě, vám to potvrdí,“ svěřil se nevlastní otec Keith Morrison v rozhovoru pro Hello! Canada.

Nadace Matthewa Perryho žije dál

Rodina se rozhodla přetavit svůj smutek v něco pozitivního. Ve čtvrtek oficiálně spustili kanadskou pobočku Nadace Matthewa Perryho, která má pomáhat lidem bojujícím se závislostmi. „Matthew by chtěl, aby si ho lidé pamatovali jako někoho, kdo pomáhal ostatním v boji se závislostmi,“ zdůraznil jeho nevlastní otec Keith Morrison, který zároveň chce pomáhat ostatním lidem s cílem je zachránit, což u svého syna nedokázal zařídit.

Matthewova nevlastní sestra Caitlin, která se ujala postu výkonné ředitelky nadace, popsala, jak jí práce pomáhá udržet bratrovu památku živou. „Mám pocit, že sedím přímo vedle Matthewa a pracuji s ním každý den na něčem, co pro něj bylo důležité,“ prozradila jeho sestra. „Měl výjimečnou schopnost rozzářit celou místnost. Když byl Matthew přítomen, vyzařovala z něj magnetická energie. Všichni se usmívali a viseli na každém jeho slově,“ dodala dále ve svém prohlášení, jehož slova cituje Newsweek

Nadace Matthewa Perryho zároveň ukazuje, jak moc závažná čísla jsou. Méně než 20 % pacientů v ambulantní léčbě dokáže udržet střízlivost po celý rok a 85 % lidí relapsuje do jednoho roku od léčby. Proto se zaměřuje na komplexní podporu včetně bydlení, přístupu k psychologické péči a pracovnímu uplatnění.