Michaela Gemrotová Štiková otevřeně o práci a rodině. Potřebuji paní na úklid, ale ráda si věci dělám sama

Muzikálová zpěvačka a operní diva Michaela Gemrotová Štiková sice poslední roky plní především mateřské povinnosti, ale velmi ráda se vrací na pěvecké molo. Kromě toho, že je velmi pracovně vytížená, se snaží veškeré domácí práce dělat sama. Někdy ale nestíhá.

Kdo vybíral repertoár na koncert Králové muzikálů?
Komplet já.

Co tě inspirovalo?
Chtěla jsem udělat průřez nejzásadnějších věcí. A taky jsem vybírala věci, ve kterých se cítíme dobře. Třeba Právo mám z Kata Mydláře, a to bylo vyloženě na přání Rosti Janků. Jinak jsem to dělala tak nějak instinktem.

Kde vznikla inspirace na vytvoření tohoto koncertního projektu?
No, tak protože Maroš s Vaškem si říkají Duo Hysteriaos, my s Marošem si taky říkáme Duo Hysterios, tak jsme si řekli, že založíme Trio Hystrios. Mně se s klukama dělá strašně dobře. Oni jsou jako moje rodina. Kdybych si měla vybrat s kým zpívat, tak oni jsou vždycky skvělá podpora. Volba proto byla jasná, když mi bylo řečeno, že si k sobě mám zvolit muže.

Rozporoval některý z nich vybrané písně?
Ne. Vzali to tak, jak jsem to vymyslela. Marošek jen doplnil playlist o Probuzení ze seriálu Mise. Jinak tam bylo absolutní souznění. My se známe tak dlouho, že já vím, v čem se předvedou opravdu hezky.

Jak je těžké skloubit mateřství a zároveň práci?
V mém případě bych řekla, že téměř nemožné, protože já neumím odevzdat dítě a soustředit se jenom na sebe. Mně se hrozně stýská, takže mi všude Anežka asistuje. Při všem a u všeho. U výběru šatů mi tedy asistoval Jiřík, to Anežka zrovna v tu dobu spinkala. Ale jinak jsem ještě včera do velmi pozdních nočních hodin uklízela, žehlila a dělala normální večerní domácí práce.

A dnes se proměníš v operní divu. Jsi neskutečná.
Ano. Je to takové zvláštní. Anežka si včera všechny věci uklidila. Ale já to udělám tak, aby to bylo opravdu koukatelné. Takže jsem to všechno poklidila po svém stylu, myčku jsem vyndala, prádlo uklidila. Já nejsem puntičkář a prostě musím mít kolem sebe uklizeno, protože pak mám pocit, že mám uklizeno i v sobě. Takže do 23:00 hodin jsem před koncertem žehlila, uklízela a tak dál. Teprve potí jsem si šla lehnout. A v pět ráno jarabáček začal plakat, takže jsem v pět ráno pěkně vstala a šla jsem se Anežce opět ráda věnovat.

Nepřemýšlela jsi o paní na úklid nebo o hospodyni?
K nám chodí jednou týdne Maruška. Marušku zbožňuji. Ale já ti tak nějak nevím. Já nemám moc ráda, když mi cizí člověk sahá na moje věci. Takže si to dělám tyhle věci sama. Maruška vždycky udělá takové to, co jí poprosím a potřebuji, protože byt je velký. Opravdu velký, člověk si spoustu věci udělá, ale spoustu nestihne. Takže chodí jednou za týden na dvě a půl hoďky.

Chystáš tour s projektem Králové muzikálů a taky novou desku. Jak to bude s Anežkou? Bude s tebou? Dá se to zvládnout?
Projekt Králové muzikálů je více méně připravený. Vždycky se budeme muset dobře rozezpívat, což mě ještě teď čeká taková ta hlavní příprava. A pak to bude na skvělé produkci. Myslím si, že zrovna tenhle projekt bude díky skvělé produkci Verči a Kačky skvěle klapat. A když bude mít Anežka volno, tak určitě pojede. Vezmeme obytňák, bude se tam moc kdykoliv vyspinkat, ona to má ráda. My jsme prostě neradi bez sebe.

Můžeme říct, že i nejen v rámci nadace, ale i v rámci hudebních projektů spolupracuješ se svým manželem, který založil po Nadaci Anežka také agenturu Ariete Production. Jak se vám spolu spolupracuje? Netaháte si práci tzv. domů?
Já si myslím, že nám dvěma konkrétně se spolupracuje skvěle. Já si myslím, že my jako dvojka jsme jako tým. Vždycky něco vymyslíme, ale pak se stane, že je hodně aspektů kolem, které nám to změní. Takový ten začátek. Ale my se vždycky nakonec vrátíme k tomu, co jsme si řekli na začátku. Takže je evidentní, že názorově shodneme skvěle.

Pracujete doma? Asi se nesebere z bytu a nejedete do kanceláře řešit pracovní věci. Tak jak moc vám to zasahuje do soukromého života?
Teď to bylo hodně. Už jsme si řekli, že prostě přestáváme pracovat před Anežkou, že už to nechceme. Ale ne vždycky to jde. Ale začínáme v tom nacházet nějaký řád. Buď to chceme dělat a počítáme s tím, že to vždycky nebude úplně jednoduchý, anebo to nechceme dělat a můžeme se na to vyprdnout. My potřebujeme vytvářet, potřebujeme tu práci. My odněkud přijedeme a vymýšlíme, kam zase vyrazíme, i když se jedná jen o půldenní výlety. Žijeme akční život.

Koncert Králové muzikálů byl několik měsíců před vyprodaný, tak to asi úspěch je.
Musím to zaťukat, ale snad ano.

Byl to Jirka, který tě k tomu, aby ses vrátila na pódia?
Ano.

A vnímáš dnešní koncert tak, jako že to je tvůj velký návrat na koncertní pódia po narození Anežky?
Ano, ale nemůžu o tom moc mluvit, protože jsem strašně nervózní a mám velkou trému. Dle ohlasů se koncert povedl. Byla jsem dojatá. Publikum bylo skvělé, na závěr dokonce standing ovations.

Anežka začala chodit do školky. Jak sis zvykla a co děláš s tím volným časem, který ti vznikl?
Je to strašně divné, v tu chvíli mám strašně moc volného času. Nemusím už vařit po nocích a zvládnu si v tu dobu udělat pořádek v domácnosti. Nedělám všechno rychle, aby Anežka nebyla sama v pokojíčku, mám na to pár hodin.

Jak si Anežka v anglické školce zvykla?
Zvykla si úplně báječně. První dny byly trochu plačtivé. Ne, že by celé dny proplakala, to ne. Hraje si s paní učitelkou a s dětmi komunikuje. A za ty dva měsíce už jí i dost otrnulo. A myslím si, že šla i dost pohybově nahoru, což je skvělé. Měla malý spor s chlapečky, tak jsme jí s paní učitelkami vysvětlovaly, jak takové situace řešit. Tak tam pak pár dní nechtěla jít. Ale teď už je zase vše v pořádku. Anežka chodí do školky 3x týdně na 3 hodiny dopoledne.